Rozhraní SAS (Serial Attached SCSI)

Tak jako se vyčerpaly možnosti růstu rychlosti ostatních paralelních rozhraní, vyčerpaly se možnosti rozhraní SCSI, tradičně používaného pro připojení výkonných disků v serverech. Rozhraní SAS přebírá ovládací protokol (příkazovou množinu) rozhraní SCSI, fyzický způsob propojení je však totálně nahrazen. Na rozdíl od tradičního SCSI se "sběrnicovou" topologií (řadič a všechna zařízení jsou připojena na jednom kabelu), je SAS rozhraním "point-to-point", řadič je s každým zařízením propojen samostatným kabelem. Výhoda tohoto řešení je zřejmá: Elektrická závada jednoho zařízení neohrozí komunikaci se všemi ostatními. Rozhraní SAS v první generaci poskytuje přenosovou rychlost 300 gigabitů za sekundu, další generace jsou na cestovní mapě. Konektor rozhraní SAS je podobný rozhraní SATA, dokonce je s ním do jisté míry kompatibilní, jak si ukážeme.

Bezpečnost

Rozhraní SAS přineslo oproti SCSI novou vlastnost, doposud vyhrazenou pouze nejvyšší kategorii disků s rozhraním Fibre Channel: Dual-port. Každý disk SAS má dva nezávislé komunikační kanály. To umožňuje sestavovat plně redundantní disková pole, kde je zdvojený i RAID kontrolér. To u disků s jednoduchým rozhraním, ať už IDE, SATA nebo SCSI, není možné, a tak i když je diskové pole chráněno proti výpadku disku, není chráněno proti výpadku řadiče - jak by se druhý, redundatní kontrolér, fyzicky spojil s diskem, jehož rozhraní je připojeno na nyní nefunkční řadič?

Rozšířitelnost

I když kabely SAS jsou oproti širokým a neohrabaným kabelům SCSI tenké a elegantní, umožňují tak efektivnější proudění vzduchu uvnitř zařízení, v případě hot-swapového koše, který byl u SCSI typicky připojen jedním kabelem, by zde pro připojení bylo potřeba tolik kabelů, kolik by daný koš podporoval disků. V případě, že bychom chtěli připojit externí expanzní jednotku s 12, 16 či podobně vysokým počtem disků, by se pak jednalo prakticky o neřešitelný problém. Z tohoto důvodu norma SAS zavedla pojem "expandér", kdy expandér se připojí jedním nebo několika (kvůli vyšší propustnosti) SAS kabely a na samotném expandéru inteligentní elektronika obslouží všechna připojená zařízení. Tak lze na samotném RAID kontroléru vystačit s relativně malým počtem SAS portů a přitom připojit značené množství disků (dokonce v externích boxech). Pro omezení počtu portů na samotném RAID kontroléru se často používají kabely typu "multilane", z jednoho konektoru řadiče vedou 4 konektory k zařízením. Toto zařízení samo však může být expandér, tímto jednoduchým způsobem se tak k jednomu řadiči dá připojit i velký počet disků.

Kompatiblita s rozhraním SATA

Norma SAS v sobě jako podmnožinu obsahuje normu SATA. Z toho plyne, že k řadiči SAS je možno bez jakýchkoliv úprav připojit i disky SATA a disky obou technologií, SAS i SATA, je dokonce možno kombinovat v rámci jednoho řadiče a dosáhnout tak optimálního vyvážení ceny a výkonu podle požadované aplikace. Disky SAS se dnes vyrábějí typicky s 10000 a 15000 otáčkami za minutu, disky SATA typicky mívají 7200 ot/min, avšak s podstatně většími kapacitami. Opačné připojení však možné není: K řadiči SATA není možno připojit disk SAS, disk SAS má dokonce konektor upravený zámkem tak, že jej není možno připojit ke konektoru SATA (opačnému připojení ovšem zámek nebrání).

SAS - konektor disku	SATA - konektor disku

Takto vypadají konektory v hotswapových backplanech (rozhraní SATA v desktopech bývá většinou připojeno samostatným kabelem a napájecím konektorem, u disků SAS se však jejich nasazení předpokládá prakticky výhradně ve větším počtu, v nějaké formě diskového pole a samostatné připojení se prakticky nepoužívá, i když je také definováno):

SAS - konektor backplane Povšimněte si signálových pinů z opačné strany konektoru v místě, kde SATA má zámek - to je druhý komunikační kanál	SATA - konektor backplane Levá část je napájení, pravá signálový konektor. Předěl mezi nimi představuje zámek, zabraňující vložení SAS disku